V sobotu 6.8.2011 jsem se premiérově zúčastnil silově-vytrvalostního klání pod  názvem Ocelový muž/žena, konaném v nádherném prostředí lázní Klimkovice. O  existenci tohoto závodu mi pověděl již před třemi lety Dědek Beskydský při  jednom městském závodě v Orlové. Rok se s rokem sešel a letos jsem na startu  Oceláka stál i já. Při pohledu na konkurenci jsem pochopil, že většina  startujících zde nebyla poprvé a činky jim nejsou cizí. Viděl jsem zde však i  tváře dobře známé, kluky z SAKu a taky Dědka Beskydského, největší překvapení  pro mě ale bylo, když jsem ve vestibulu lázní uviděl celou Pastorovic rodinku...  "chtěli jsme to jen zkusit" řekla mi s úsměvem Petra. Pak nastal ten správný  předstartovní šrumec.

Registrace, organizační pokyny, osahání si činek a  předvedení správné techniky při provádění jednotlivých silových disciplín. V  deset hodin to vše vypuklo v pořadí bench pres, shyby a nakonec sed leh na čas.  Při každé disciplíně spousty povzbuzování a patřičný potlesk každému borci po  boji. Počasí zatím přálo a vypadalo to, že bez deště vydržíme do večera. Kolem  jedné hodiny se šlo na běh, tj. dvě kola kolem areálu lázní. Zde bylo již  markantní jak některým "nabouchaným" borcům objemová muskulatura při běhu spíše  překáží, ale byli i tací, kteří i přes svou značnou svalovou hmotu podali velmi  slušný výkon při běhu, což mě opravdu překvapilo. Petra v běhu potvrdila  momentální prim v ženské kategorii a s přehledem vyhrála mezi ženami. Slušně  zaběhl i Richard, který mi dal v cíli skoro minutu!

Po běhu se již vše  schylovalo k poslední disciplíně a tou byl bike... takže přesun s koly po  vlastní ose na kruhový objezd, kde byl start v předem určeném sledu s minutovým  odstupem. Trasa byla poměrně kopcovitá a jely se dva okruhy v délce zhruba 40  kilometrů s cílem v areálu lázní. Na tuto disciplínu jsem se vybavil novou  silničkou, takže to byl vlastně takový první ostrý test. Jelo se mi skvěle již  proto, že jsem měl trasu projetou předem a věděl jsem tak kde mám jet na jaký  převod. Závěr se stoupáním do lázní však byl přesto velmi náročný a bylo to  právě kolo, které se stalo některým závodníkům osudným v získání titulu Ocelový  muž/žena, stanovený limit 1:45 h byl díky kopečkům nad jejich síly.

Po dojezdu  pokec se soupeři, sprcha, bazén, oběd v místní jídelně a vyhlášení výsledků s  tradiční tombolou na závěr. Nutno podotknout, že během celé akce, která se  protáhla až do podvečera, panovala skvělá nálada a i přes zdravou rivalitu bylo  vše v rámci fair play. Během dne se nezapomnělo ani na děti, pro které byly  připraveny sportovní soutěže, dále byla pozvána jezdecká složka Městské policie  s koňmi. Z mého pohledu je tato akce velmi zdařilá a je to příjemné zpestření  běžeckého rituálu, mohu tak vřele doporučit každému, kdo si chce otestovat svou  silovou kondici. To je asi vše, těším se tak na již známé tváře při letošním  posledním klání Oceláků tentokráte v Bartošovicích.

Napsal: Raduz