Ocelový muž na vlastní kůži
V sobotu 6.8.2011 jsem se premiérově zúčastnil silově-vytrvalostního klání pod názvem Ocelový muž/žena, konaném v nádherném prostředí lázní Klimkovice. O existenci tohoto závodu mi pověděl již před třemi lety Dědek Beskydský při jednom městském závodě v Orlové. Rok se s rokem sešel a letos jsem na startu Oceláka stál i já. Při pohledu na konkurenci jsem pochopil, že většina startujících zde nebyla poprvé a činky jim nejsou cizí. Viděl jsem zde však i tváře dobře známé, kluky z SAKu a taky Dědka Beskydského, největší překvapení pro mě ale bylo, když jsem ve vestibulu lázní uviděl celou Pastorovic rodinku... "chtěli jsme to jen zkusit" řekla mi s úsměvem Petra. Pak nastal ten správný předstartovní šrumec.
Registrace, organizační pokyny, osahání si činek a předvedení správné techniky při provádění jednotlivých silových disciplín. V deset hodin to vše vypuklo v pořadí bench pres, shyby a nakonec sed leh na čas. Při každé disciplíně spousty povzbuzování a patřičný potlesk každému borci po boji. Počasí zatím přálo a vypadalo to, že bez deště vydržíme do večera. Kolem jedné hodiny se šlo na běh, tj. dvě kola kolem areálu lázní. Zde bylo již markantní jak některým "nabouchaným" borcům objemová muskulatura při běhu spíše překáží, ale byli i tací, kteří i přes svou značnou svalovou hmotu podali velmi slušný výkon při běhu, což mě opravdu překvapilo. Petra v běhu potvrdila momentální prim v ženské kategorii a s přehledem vyhrála mezi ženami. Slušně zaběhl i Richard, který mi dal v cíli skoro minutu!
Po běhu se již vše schylovalo k poslední disciplíně a tou byl bike... takže přesun s koly po vlastní ose na kruhový objezd, kde byl start v předem určeném sledu s minutovým odstupem. Trasa byla poměrně kopcovitá a jely se dva okruhy v délce zhruba 40 kilometrů s cílem v areálu lázní. Na tuto disciplínu jsem se vybavil novou silničkou, takže to byl vlastně takový první ostrý test. Jelo se mi skvěle již proto, že jsem měl trasu projetou předem a věděl jsem tak kde mám jet na jaký převod. Závěr se stoupáním do lázní však byl přesto velmi náročný a bylo to právě kolo, které se stalo některým závodníkům osudným v získání titulu Ocelový muž/žena, stanovený limit 1:45 h byl díky kopečkům nad jejich síly.
Po dojezdu pokec se soupeři, sprcha, bazén, oběd v místní jídelně a vyhlášení výsledků s tradiční tombolou na závěr. Nutno podotknout, že během celé akce, která se protáhla až do podvečera, panovala skvělá nálada a i přes zdravou rivalitu bylo vše v rámci fair play. Během dne se nezapomnělo ani na děti, pro které byly připraveny sportovní soutěže, dále byla pozvána jezdecká složka Městské policie s koňmi. Z mého pohledu je tato akce velmi zdařilá a je to příjemné zpestření běžeckého rituálu, mohu tak vřele doporučit každému, kdo si chce otestovat svou silovou kondici. To je asi vše, těším se tak na již známé tváře při letošním posledním klání Oceláků tentokráte v Bartošovicích.
Napsal: Raduz